Od dob, kdy jsem k počítačům přišel, se uživatelské rozhraní ohromě změnilo. V některých ohledech však vidím trend vracet se ke kořenům, a myslím že je to tak správně. Rád bych zde ale rozebral výběr uživatelského rozhraní pro aplikaci. Jak se to zdá přehnaně zbytečné, není tomu tak.

Při psaní zdrojového kódu je dobré dodržovat jistou štábní kulturu. A okolo této kultury se vedou obrovské dohady. Používat CamelCase nebo snake_case, tabelátory nebo mezery. Otevírací závorky na stejném řádku, nebo na dalším novém. I když mám nějaké preference, pokusím se napsat článek tak, aby si každý udělal obrázek sám. Jsem si totiž moc dobře vědom, že zvyk, železná košile i prostředí dokáží, že každému vyhovuje něco jiného.

Napsal jsem další editor, specializovaných přímo na reStructuredText a Markdown v Pythonu, v GTK+3. Co mě k tomu vedlo, a jaký je výsledek se pokusím sepsat v následujícím článku, který může být považován za první oficiální představení tohoto nového editoru.

Pokud jezdíte ve vlacích Českých Drah a máte štěstí, připojíte se na internet prostřednictvím wifi sítě s názvem CDWiFi. Problém ale je, že některé vlaky podvrhují SSL certifikáty, a v podstatě útočí na cestující Man in the middle útokem. (Aktualizováno 22.6.2016)

CSRF (Cross-site Request Forgery) je typ útoku, při kterém je útočníkem podstrčen požadavek na server, který mu přinese nějaký užitek, ať už to znamená cokoli. Typickým příkladem může být vytvoření nějakého administrátorského účtu, snížení ceny v eshopu, nebo i smazání jiného účtu. Útok může, ale také nemusí vyžadovat další bezpečnostní slabinu systému, na který je útočeno.