Facebooku ne, a stokrát ne

Ano ztráta soukromí je zcela zásadní důvod proč na Facebooku nebýt. Lidé se mylně domývají, že jediné soukromí které prostřednictvím Facebooku ztratí, je takové, kterého se dobrovolně vzdají. Jinak řečeno že se o nich nikdo nedoví víc, než sami prozradí. V horším případě že i to málo, co na sebe vykecají, uvidí jen jejich „přátelé”. Tak tomu samozřejmě není. Žádná informace na Facebooku není neveřejná, a Facebook jen dělá „drahoty” s přístupem k těmto informacím lidem, kteří na FB nejsou (což je mimochodem důvod, proč Facebook tak rychle narostl). Do soukromí patří i přátelství a přátelé jsou právě ti, kteří na jiné uživatele prozradí daleko víc informací, něž uživatel sám. Nehledě na to, že i přátelství samotné je součást soukromí.

Lidé jako by zapomněli, co to soukromí vlastně je. Možná by si to chtělo představit, jaké by to bylo, kdyby soukromí neexistovalo. Všechno by bylo veřejné, všichni by věděli kolik vyděláváte, kolik milenek máte, kolik nemanželských dětí máte, kde jste. Kdokoli koho by jste potkal, by Vás znal, věděl by odkud jdete a kam jdete a co tam s kým budete dělat. Komu co chcete koupit k narozeninám, nebo k Vánocům. Vlastně by neexistovali žádné tajnosti, žádné překvapení, nemělo cenu ani lhát, protože by pravdu stejně všichni věděli. Všichni by také věděli co máte doma, co jíte, v jakém autě jezdíte, kam si schováváte klíčky od bytu, jak je vaše bankovní konto plné. Připadá Vám to jako z nějakého scifi filmu, popisující utopický svět ? Možná že díky Facebooku se ale toto stává realitou.

Soukromí, to jsou myšlenky, které vlastníte jen vy, to jsou nápady, které si necháváte pro sebe, aby jste na nich vy vydělali peníze a měli se konečně dobře. To jsou marketingové konkurenční plány na ukousnutí trhu. To je zdroj překvapení ať už hezkých nebo ošklivých. Soukromí to je něco, bez čeho žít se prostě nedá!

Soukromí je to, co chrání nás před ostatními a obráceně. Díky jemu se nedovíme to, co by nás jen bolelo, soukromí zajistí, že některá slova zůstanou nevyslovena, nebo alespoň zůstanou skryta před někým, koho by mohla ranit. Soukromí se stará o to, aby jsme si mohli udělat vlastní obrázek. Soukromí chrání nás před námi samotnými. Soukromí je základ bezpečnosti každého jednotlivce, nebo skupiny.

Navíc lidi nejsou jen hodní, lidi jsou také zlí. Jsou zoufalí a troufalí, intrikáři a lháři, čmuchalové a podvodníci. A tihle všichni se třesou na informace, které potřebují k tomu, aby někomu ublížili, aby někoho poškodili, aby někoho okradli. Ne jen o peníze ale i o existenci samotnou.

Ztráta soukromí znamená zranitelnost. Čím více toho o mě případný škůdce ví, tím víc sem zranitelný, tím víc má možností mě poškodit, okrást, diskreditovat mě. Ztráta soukromí znamená společenské i tržní oslabení. V době it technologií má sociální hacking obrovskou sílu, možná právě díky internetu, osobních blozích, ale především díky sociálním sítím. Protože právě sociální sítě jsou zdrojem těch důležitých informací, které potřebuje útočník znát.

Víte o tom, že Facebook vlastní vše, co mu podstrčíte ? To bohužel není ojedinělý jev, obdobně na tom je např. ICQ. Některé služby si zakládají na tom, že veškeré informace, které „dobrovolně” putují skrz jejich službu jsou majetkem provozovatele. Taková klauzule věřím že má dobrý důvod, a je tam zejména proto, aby provozovatel mohl snadno zasáhnout proti neřádům, nicméně umožňuje i jiné věci. Např. se domáhat majetkového práva, které umožňuje zpoplatnit libovolná autorská díla. Jak by se Vám např. líbilo, kdyby někdo vydal knížku vašich nejvtipnějších nebo nejstupidnějších hlášek na FB a vy by jste neměli nárok ani na jeden halíř z výdělku ? Na FB se objevuje množství fotografií, jejichž autorem jsou sice uživatelé, ale majitelem je Facebook. To není zrovna příjemný pocit nafotit hezké fotografie, na kterých vydělává někdo jiný.

Sociální sítě mají jednu obrovskou vadu, majitel účtu nemá nad svými daty absolutně žádnou kontrolu. To že mu systém něco dovolí je jen uvádění v omyl. Ano, chápu, že ne všichni uživatelé dokážou spravovat vlastní webové stránky, nechtějí platit peníze za osobní doménu a podobně. Ale je tu mnoho blogovacích systémů, kde máte pořád větší kontrolu nad Vaším účtem. Jsou možnosti, jak na internet napsat článek jako tento, aniž by ho někdo smazal. Data, která mám na svém blogu jsou pořád jen moje, a pokud mě provozovatel blogu (serveru) nebude vyhovovat, může se obrátit na někoho jiného. To co je nebo není vidět určuji jen já sám a i když na mě může odkazovat jiných dalších X blogů, je jen na mě, jak se k takové „provázanosti” postavím.

Problém Facebooku jako takového je i v domáhání nějakých práv. Provozovatel je totiž cizokrajná společnost, která ani nemusí nějak akceptovat naše zákony. Přeci jen domoci se nějakých práv v Čechách bude vždy snazší, než u nějakého zahraničního soudního tribunálu. To že admin reaguje nebo ne, je vždy věc „dobrovolná”, když ale půjde do tuhého, kde víc uspějete, na Facebooku, nebo na lide.cz ?

Každý psycholog, nebo jen psychologií se zabývající Vám potvrdí, že člověk se jinak chová sám a jinak v davu. V davu lidé dělají věci, které by je nejen nenapadli, ale také které sami odsuzují a jsou pro ně zcela nepřístupné. Dav má svojí vlastní „hlavu” a ta hlava je pěkně horká. A masivní používání FB je typickým davovým šílenstvím. Většina uživatelů FB totiž ztrácí zdravý úsudek a předhání se s ostatními v tom, aby toho o sobě co nejvíce prozradili a když ne o sobě, tak alespoň o těch druhých. Uživatelé FB jsou dav, který koho může, toho vcucne a nepustí a díky tomu přebírá tento dav vládu nad jedinci, díky tomu se lidé stávají na FB závislí. Ne to není věc jedince, to je věc davu a každý má sílu se na dav vykašlat, opustit ho, probudit se, ale kolik lidí to udělá v zápalu sociální euforie ?

Facebook je sociální síť, Facebook je zábava. A každá zábava by také zábavou měla končit. V určitém momentě, se ale někdy zábava stává povinností a to platí i pro FB. Díky všem věcem které sem zmínil vás FB neustále nutí být aktivní (mimo jiné i uživatelské podmínky). Nutí Vás reagovat na vzkazy, komentáře, neustále Vás bombarduje notifikacemi, není pak divu, že lidé na FB tráví tolik času. Kdo by taky takovému tlaku odolal? Uživatelský čas je totiž to, co FB potřebuje ke svým ziskům, v jeho zájmu je aby jste na FB trávili tolik času, jemu je jedno že máte práci, rodinu, přátele, ale myslím skutečné přátele. Ty s nimiž je důležité zajít na pivo, no jo ale o čem si s nimi budete povídat že ? FB je neuvěřitelný žrout času, přeci jen prohlédnout všechny komentáře všech údajných přátel, všechny fotky bez ohledu jak stupidní jsou.

Facebook není ze své podstaty zlý, je to výborný nápad, který má obrovský ekonomický potenciál. Problém je v tom, že Facebook je kult, je to nový svět, který není už tak virtuální i když virtuálně vypadá. Možná to společně s ostatním způsobuje, že lidé zapomínají na staré časy, na svojí práci, na svůj skutečný život, na svůj soukromý život, na to jaké to bylo, dokud Facebook nebyl. Pro mě se toho tolik nezměnilo a ani nemám pocit že tím, že na FB nejsem, mě něco uteklo. Možná právě proto koukám na ostatní Facebookaře jako na nějaké zombie, které neustále skloňují Facebook, jako by nic jiného neexistovalo a kteří už možná ani neumí žít bez něčeho jako je FB. Rozhodně to je velmi smutný pohled.