Je Windows lepší pro robotiky začátečníky ?

Tento článek je reakcí na úvodník v časopise Robot Revue 05/2011. Snaží se uvést na pravou míru některá fakta, resp. vyvrátit některá dogmata o Linuxu. Dále pokračuje text tak jak byl poslán do redakce časopisu.

Unix-like systémy

To že systémy unixového typu jsou dodnes považovány za především konsolové systémy je smutný fakt, který se za léta kvality obrátil proti systémům samotným. Samozřejmě že Linux a podobné systémy mohou plnit funkci běžných kancelářských systémů. Toto funkčnost není dostupná až dnes, ona tu byla i včera, předevčírem, před měsícem, před lety! Sám používám Linux a BSD systémy již několik let, vlastně více jak 10. A to vedle programátorské a administrátorské práce samozřejmě na práci kancelářskou, běžnou, občas i grafickou. Mimochodem takový Unix je pro zajímavost například i Mac OSX.

Pokud pomineme architekturu běžných pracovních strojů, starých Maců a různé serverové architektury, nalezneme různé druhy a odnože Unixů v mnoha robotických, resp. automatizačních systémech. A to pro, že tyto systémy se snadno modifikují a přizpůsobují malým zařízením, které nedosahují takových výkonů jako běžné pracovní stanice, nebo dokonce servery.

Vývojová platforma

Abych úplně neodbíhal od tématu. Samozřejmě sem pochopil, že myslíte robotika začátečníka, amatéra, který by rád začal a něco si vyzkoušel, smontoval, rozhýbal v lepším případě i naprogramoval. Pak je ale naprosto jedno na jaké platformě začne, neboť ta s tím v konečném důsledku naprosto, ale naprosto nesouvisí! Protože, jaké je programové vybavení systému jednoho, takové z je největší pravděpodobností i systému druhého. Pokud to přímo nebude multiplatformní aplikace, pak půjde alespoň o náhradu. Tvrdit tedy že lepší je Windows znamená, že všichni robotici začátečníci používají Windows, což není pravda.Dovolil bych si tipnout, že právě nadšenci elektroniky a robotiky budou ve velké míře zastoupeny právě Linuxáři. Používání Linuxu je stejně obtížné jako Windows, dokonce některé studie ukazují, že právě linuxové systémy, resp. jejich grafické ovládání, je pro naprosté počítačové začátečníky snazší.

Programátorské vybavení na Linuxu snad ani nelze srovnávat. Ano, pro Windows jsou některé klikací aplikace, které pro Linux nejsou, nebo zatím nejsou tak dokonalé. A asi nalezneme i některá zásadní programátorská studia, která v Linuxu bez „emulace” nespustíte. Nicméně počet různých kompilátorů, interpretů a obecně implementací nejrůznějších programovacích jazyků je na unixových systémech nepřekonatelné. Vždyť většina jazyků, které jakkoli zmiňujete v článcích jsou na Unixu doma. I mnou používaná architektura AVR má dnes, díky Arduinu, nejspíše nejrozšířenější programátorské rozhraní právě z Unixu.

Ne nesnažím se tvrdit že Unix-like systém je pro začátečníka lepším systémem, vlastně ani pro pokročilého nemusí být lepším prostředkem při práci na robotech. Ovšem, otevřené unixové systémy byly dříve používány především programátory a kutily, je tedy v celku logické, že tomu bude odpovídat i programové vybavení, dokumentace a know-how. Již řadu let tomu tak ale není, a díky nasazování těchto systémů na pracovní stanice v různých odvětvích, především ve státních institucích po celém světě je tzv. user experience až na prvním místě.

Author:

Discussion

Your comment:

© 2019 Ondřej Tůma McBig. Ondřej Tůma | Based on: Morias | Twitter: mcbig_cz | RSS: articles, twitter