Již nějakou dobu se zajímám o různé konstrukční stavebnice a to z mnoha důvodů. V první straně jsem stále hračička a stavění mě prostě baví, mám dva mladé kluky, kterým mám co předat a kreativní činnost patří mezi ně. V poslední době se ale trochu roztrhl pytel s různými stavebnicemi které jsou k mání a to i v podobě vytiskni si na 3d tiskárně sám. Tyto stavebnice testuji nejprve na sobě, následně na mých potomcích a nakonec i na kroužku robotiky, který vedu.

Vzhledem k tomu, že patřím mezi noční tvory donucené okolnostmi brzo ráno vstávat, přemýšlím o změně času opravdu hodně. A rozhodl jsem se k problematice přispět některými postřehy, které jsou sice samozřejmé, ale možná si je někteří neuvědomují.

Žít v dnešní společnosti není snadné. O to víc to není snadné pro mě, kdy mám zcela evidentně pokroucený pohled na svět. Zajímá mě, jak to vidí ostatní, jak to vidíte Vy. Protože v době, kdy jsem vyrůstal mezi dalšími třemi sourozenci, v době sametové revoluce, odkojen filmy pro pamětníky nerozumím lidem. Jsem označován za ňoumu, slušňáka a moralistu.

Napsal jsem další editor, specializovaných přímo na reStructuredText a Markdown v Pythonu, v GTK+3. Co mě k tomu vedlo, a jaký je výsledek se pokusím sepsat v následujícím článku, který může být považován za první oficiální představení tohoto nového editoru.

Po přečtení článku od Filipa Procházky Opensource v českých podmínkách si dovolím i já adresovat nejen Davidu Grudlovi následující text. Je to popsání, i možné vysvětlení mé zkušenosti z opensource v zemích bývalého Československa.