Od dob, kdy jsem k počítačům přišel, se uživatelské rozhraní ohromě změnilo. V některých ohledech však vidím trend vracet se ke kořenům, a myslím že je to tak správně. Rád bych zde ale rozebral výběr uživatelského rozhraní pro aplikaci. Jak se to zdá přehnaně zbytečné, není tomu tak.

Při psaní zdrojového kódu je dobré dodržovat jistou štábní kulturu. A okolo této kultury se vedou obrovské dohady. Používat CamelCase nebo snake_case, tabelátory nebo mezery. Otevírací závorky na stejném řádku, nebo na dalším novém. I když mám nějaké preference, pokusím se napsat článek tak, aby si každý udělal obrázek sám. Jsem si totiž moc dobře vědom, že zvyk, železná košile i prostředí dokáží, že každému vyhovuje něco jiného.

CSRF (Cross-site Request Forgery) je typ útoku, při kterém je útočníkem podstrčen požadavek na server, který mu přinese nějaký užitek, ať už to znamená cokoli. Typickým příkladem může být vytvoření nějakého administrátorského účtu, snížení ceny v eshopu, nebo i smazání jiného účtu. Útok může, ale také nemusí vyžadovat další bezpečnostní slabinu systému, na který je útočeno.

V poslední době se hodně často objevují názory, že JavaScript nahradí backandové jazyky ve webovém prostředí. Jeden takový názor zazněl na konci článku: Webdesigne, kam směřuješ?. V následujícím textu popíšu důvody, proč tomu tak nebude.

Po přečtení článku od Filipa Procházky Opensource v českých podmínkách si dovolím i já adresovat nejen Davidu Grudlovi následující text. Je to popsání, i možné vysvětlení mé zkušenosti z opensource v zemích bývalého Československa.