Rozdílů mezi Facebookem a Twitterem je celá řada, a i když s příchodem nových verzí některé rozdíly pomalinku padají, stále je jeden zásadní - otevřenost. Zatímco stránky a profily Facebooku jsou vlastně uzavřené ( i když je sám Facebook potichu otevírá), profily Twitteru jsou nejčastěji otevřené (i když samozřejmě zavřít jdou). Dokonce jdou Tweety [krátké textové zprávy] odebírat přes tradiční RSS kanál.
Důležitých rozdílů však najdeme daleko více, zatímco Facebook vysloveně nabádá ke komunikaci, ke sdílení fotek, videí, odkazů, k přátelství, Twitter toto v podstatě nemá. Uživatel sice může reagovat na Tweet, nebo „sdílet” libovolný dokument, ale je to bráno spíše jako upozornění, či vystavení, nebo hlasité zvolání.
Důvod proč sem zvolil právě Twitter vychází právě z jeho definic fungování. Zatímco Facebook je spíše místo, kam pověsím vše možné o věcech co mě zajímají, ale zejména o sobě samým (on se mě sám Facebook z různých důvodů na mnoho věcí ptá), Twitter je spíše mikroblog, mini zápisníček. Jakési webové úložiště a zároveň rozhraní pro RSS kanály. Mnoho Twitter účtů jsou také vytvořeny jen k tomu to důvodu, je to jakási jiná forma RSS. Na Twitteru tak najdeme mnoho účtů nejrůznějších zpravodajských serverů, ve kterých málokdy najdeme něco jiného než v příslušných RSS kanálech, tedy odkazy na zprávičky či články tohoto serveru.
Někteří uživatelé používají Twitter jako úložiště tipů, triků a zajímavých odkazů, na které sami nechtějí zapomenout, a čirou náhodou jim vůbec nevadí, že jsou veřejné. Ona i technická pravidla Twitteru dostatečně limitují jeho použití, přeci jen do textové zprávy o maximálně 140 znacích se toho moc nevejde, snad jen zásadní krátká a stručná zpráva.
Nakonec to je ale vždy o lidech. Věřím, i když sem je zatím nepotkal, že se na Twitteru najde mnoho uživatelů, kteří neustále píší o tom, co právě dělají, kdy byly na toaletě, jak sem jim tam dařilo, co měli k večeři, jestli se večer koupali, nebo zda se jim podařilo překonat další kolo obtížné hry pro děti základních škol. I na Facebooku bude určitě hodně lidí, jenž účet používají převážně z pracovních, nebo neosobních důvodů a může pak být zajímavé koukat se na účet nějakého vývojáře, nebo administrátora, který prezentuje návody, tipy a triky. Bude jich však nejspíš minimum a i tyto účty budou zamořeny množstvím kamarádů, se kterými šel kdysi dotyčný na pivo.
Možná právě to je ten zásadní rozdíl mezi Facebookem a Twitterem. Zatímco na Facebook se lidi chodí přátelit, vyměňovat si fotky, nálady, drby a prezentovat je dalším kamarádům, spolužákům, kolegům, nebo kdysi známým, které mají ze slušnosti v profilu jako přátele, na Twitteru lidé prezentují tipy, triky, nápady, zajímavé odkazy, obrázky a videa, které již tak osobní nebývají, zejména pak proto, že jsou veřejná.
Stejně tak právě ono přátelství má na Facebooku zcela jinou formu než na Twitteru, resp. Twitter ho vlastně nemá. Uživatel může prostě sledovat Tweety někoho jiného, a není odlišena skupina, firma nebo jednotlivec, prostě mu chodí to, co bylo ve sledovaném účtu vytvořeno. Neexistuje žádná přímá vazba mezi sledujícím a sledovaným, a komunikace je právě díky tomu jednostranná, a jen velmi málo se nějaký Tweet dočká reakce, což mimo jiné dokazují i statistiky.
Ať už si tedy o sociálních sítích myslíte cokoli, je zřejmé, že není sociální síť jako sociální síť. A zatímco Facebook klidně můžeme brát jako virtuální odraz života (zábava, přátelství, debata, hra, drbání, bonzování), Twitter můžeme brát spíše jako novou verzi RSS, jako mikroblog, jako odlehčenou verzi nějakého klasického blogu, který rozhodně nemusí být osobní, našlapaný privátních polonahých fotek před zrcadlem, oblíbených písniček, videí, zpěváků, filmů a detailních peprných nebo trapných informací z života majitele.