Poor Http a Poor Publisher implementují PoorSession. Jde o samonosnou cookie, do které může webová aplikace ukládat různá data. Tento mechanismus je sice omezený svou velikostí, nicméně k běžnému testování, zda je uživatel přihlášen nebo si zapnul nějaký speciální režim, vyhovuje dostatečně.

Před několika lety, jsem si slavnostně koupil zcela nový notebook. Bylo to v době kdy pomalinku začínal boom těchto mobilních zařízení a tak to ještě nebyla docela tak levná záležitost. Konečná volba padla na low-endový notebook firmy IBM, model R30. Procesor 900 MHz Intel Celeron, 128 MB RAM, 40 GB HDD, CD-ROM a integrovaná grafická karta ATI Trident.

V minulém článku jsem se věnoval rozdělení a popsání aplikačních metod. V tomto článku pak ukážu jak takové metody mohou vypadat pod pokličkou. Použiji jazyk python a rozhraní webového serveru Poor Http, které je kompatibilní s modulem serveru Apache, mod_python pomocí nadstavby Poor Publisher.

V rámci článků o pythonu, sem se rozhodl napsat i obecný článek o webu vysvětlující jiný pohled na programátorskou část. Snažím se v něm vysvětlit proč mluvím o některých adresách jako o metodách aplikace a proč někdy mluvím spíše o aplikacích a někdy spíše o webových stránkách.

V dnešním článku si rozebereme možnosti souboru dispatch_table.py, který je vyžadován a používán pythonovským rozhraním Poor Publisher, resp. serverem Poor Http, dále dohromady jen Poor API.